Vyhledat

Jak děti udělat šťastné a nepřijít u toho o nervy

Aktualizace: úno 27


Co musíme všechno plnit abychom byli dobrými rodiči? Co potřebují děti k tomu aby byly spokojené? Jak to všechno skloubit s vlastním životem a nestát se rodičem-otrokem? Na tyto otázky funguje pár jednoduchých odpovědí a když se jim naučíme rozumět, může se náš život během pár chvil stát uvolněnějším a jednodušším.



Stoprocentní rodič


Všichni se snažíme být našim dětem těmi nejlepšími rodiči. Vzorů máme v dnešní době spoustu. Na sítích a z časopisů se na nás usmívají stoprocentní matky, které mateřství vůbec nezmáhá, nýbrž hluboce naplňuje a navíc si u toho stihly vystudovat vysokou školu, založit funkční podnikání a ještě po večerech šijí pro sirotky čepice. Jak to, že tedy nás tato role tak často unavuje? Plníme všechny požadavky a doporučení z článků, cestujeme, plánujeme výlety a kulturní akce, vycházky, kupujeme drahé hry a přesto máme pocit že to nějak nefunguje. Děti na potvoru stávkují, my jsme vyčerpané a bez nálady a z plánovaných krásných zážitků se nakonec vyklube napětí, pocit zmaru a nedocenění. Jsme snad špatní rodiče?


Nejste špatní a vůbec se tolik snažit nemusíte

Teď přichází první překvapení. Nejste špatní a vůbec se tolik snažit nemusíte! Naopak, často tou horečnou snahou dětem přitěžujete. Děti totiž potřebují volnost a klid. Potřebují prostor pro vlastní objevování. Nemějte vůbec žádné výčitky, když se jim nebudete věnovat 24 hodin denně. Nechat děti samostatně hrát je to nejlepší, co pro ně můžete udělat. Rodičovská role je v tom, abychom děti moudře vedli, kryli jim záda dokud to samy neumějí a poskytovali jim pocit bezpečí a lásku. Není to závod kdo nacpe víc činností do jednoho dne.

A vy si jako rodiče musíte rovněž uhájit svůj čas a prostor. Dát si v klidu horké kafíčko, nebo jen koukat z okna. Nemusíte vyvíjet žádnou heroickou snahu abyste dokázali, že jste dobrými rodiči. Pro vaše děti jimi navždycky jste. O to víc když budete odpočatější, přirození a nebude do toho investovat všechny síly.


Že to nejde, protože se bez vás děti nehnou ani na vteřinu? Dobrá zpráva! Všechno to jsou jen návyky, které jdou změnit. Stejně jako jste přestali s kojením, nebo děti naučili spát v jejich posteli. Stačí se rozhodnout a laskavě na tom trvat. Teď už si ale pojďme povědět, proč je svobodná hra pro děti zásadní a potřebují ji k životu.


Hra jako podmínka dobrého vývoje a vstupní brána do společnosti


Co kdyby vám někdo řekl, že existuje schopnost se učit, stimulovat mozek, experimentovat, navazovat přátelství, získávat sebevědomí, relaxovat, zažívat dobrodružství, utužovat fyzickou kondici, královsky se bavit a to všechno v jedné činnosti, naprosto přirozeně a aniž byste se o to museli jakkoliv snažit. Nemožné? Omyl! To všechno nám poskytuje Hra. Je přímo podmínkou zdravého vývoje. Proč je tak důležitá, co všechno ovlivňuje a jak se dotýká i nás, dospělých? Pojďme na chvilku hodit za hlavu starosti a vydejme se do světa fantazie a tvůrčí hry.


  • Hra přímo utváří mozek a pozitivně stimuluje jeho aktivitu

  • Pro miminka je to primární komunikace s nejbližšími, díky které si s nimi utváří pevné vztahy

  • Hra je forma přirozeného učení

  • Posiluje koncentraci a paměť

  • Při hře se dětem utváří vztah k vlastní identitě

  • Úspěchy ve hře dodávají sebevědomí a hrdost

  • Děti se učí kreativní řešení problémů a situací

  • Získávají odolnost a zapojují vlastní experimenty

  • Osvojují si jakýsi morální kompas, objevují sociální a kulturní normy

  • Rozvíjí schopnosti jako je tvoření a dodržování pravidel, vyjednávání, spolupráce, respekt a empatie

  • Učí se základy mezilidských vztahů

Při hře je dítě svobodné, není za ni hodnoceno a nepodléhá kritice, může se proto rozvíjet bez obav ze selhání. Když ho aktivita zaujme a baví, znamená to, že se u ní přirozeně učí. Zároveň je to odpověď, proč se mnoho chytrých dětí špatně učí ve škole. Nebaví je to. Memorování totiž přirozená forma učení není.


Co děti (ne)potřebují


Co děti nepotřebují skutečně velmi, je neustálé řízení, dohled, nároky a očekávání. Vžijte se do jejich kůže. Pamatujete jak jsme vyrůstali my? Kolik jsme měli svobody? Mohli jsme volně plynout s okolnostmi, co k nám přicházeli, žili jsme v neustálém dobrodružství. Dnes bohužel často nelze praktikovat výchova ve stylu „Do tmy buď doma“, ale měli bychom myslet na to, že tuto potřebu děti mají. Potřebují být samostatní, rozhodovat se, učit se nést riziko, tvořit a dodržovat dohody. Potřebují dostat tuto důvěru. Čím jsou starší, tím je tato potřeba větší.

Není třeba žádné složité a drahé hry, žádný nabitý program. Děti si nejraději hrají s obyčejnými věcmi a není to náhodou. Chtějí experimentovat s předměty, které je obklopují. S věcmi, které jsou opravdu důležité a děti vědí, že se s nimi provádí skutečné činnosti, že to není „jenom jako“. Hra je totiž nácvik reálného života. Je v pohodě jim dát vyřazenou vařečku a hrnec, ovladač a kabelku. Zkrátka je žádoucí nechat děti v klidu existovat, tím uděláme jim i sobě tu nejlepší službu.


Pokud vás zajímají tipy na spontánní hru, specifika věkových skupin a náměty na zábavu s věcmi v domácnosti, můžete si stáhnout PDF zde.




Naše role při hře s dětmi


Pro nás rodiče je dětská hra často noční můra. Děti berou věci co jim nechceme dovolit, dělají hluk, běhají a dupou, ostentativně přehlíží to drahé lego a robota co jsme jim koupili. Pravdou je, že my jsme na rozdíl od dětí zahlceni myšlenkami a starostmi. I když vedle dětí sedíme a ukazujeme jim obrázky, běhá nám v hlavě:

  • pračka potřebuje naplnit

  • večeře kterou musíme uvařit

  • telefonáty co musíme vyřídit

  • co jsme nestihli nakoupit a dalších mnoho věcí

Jsme tedy pod tlakem a jen uvažujeme jak tu hru rychle ukončit a jít „něco dělat“.

Nejen že z nás toto naladění děti cítí a snaží se strhnout naši pozornost způsobem co nám nemusí být příjemný, ale škodíme tím sami sobě. I my totiž potřebujeme vypnout a uvolnit se. Život nás odnaučil si hrát a pokud to vůbec dovedeme, jsou to jen ty důstojné hry jako karty, sport, nebo k uvolnění potřebujeme pár skleniček.


Je psychologicky dokázáno, že hra je forma terapie a že bychom ji měli praktikovat celý život. Neplánovanou a spontánní hru bez pravidel, sebekontroly a kritického myšlení. Nedokážete si to představit? Máte skvělé průvodce, vaše děti! Nikdo vás to nenaučí líp. S nimi můžete opět do života získat schopnost přirozené radosti, zařádit si a potkat se opět s tím divokým tvorečkem, kterým jste byli jako malí. Spoustu inspirace


I my totiž potřebujeme vypnout a uvolnit se

Hlavní je se nikam nehnat, neplánovat, nehodnotit, odložit mobil a uvolnit se. Dělejte to, co vás baví, rozvíjejte společné radosti. Sledujte a vnímejte sebe i děti, buďte jim víc parťákem než mentorem, netlačte sebe ani děti do situací a her, kde se necítíte dobře. Užívejte si legraci a témata na která máte chuť a nabíjí vás energií. Tyto věci vás sblíží stokrát víc než drahé dovolené a hračky.

Kombinace prostoru na samostatnou hru dětí a vašeho vědomě tráveného času s nimi, uspokojí dětské potřeby a vám umožní být více sami sebou. Prohloubíte společné vztahy, užijete si radost, zábavu, ale i klid a nebude vás to stát vůbec žádné úsilí.


Pokud máte chuť se ponořit do pohádkového světa, inspirujte se mými knihami s tipy na činnosti s dětmi zde.



846 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše