Vysoce citlivé děti a pohádky

O vysoké citlivosti (HSP) se zatím moc nemluví. Týká se ale přibližně 20% populace a pokud o ní nemáte zdání, může vám to život velmi komplikovat. U dětí se také dá splést s jinou diagnózou. Pojďme se podívat co je to vysoká citlivost, jak se pozná, jak s ní pracovat a proč nám můžou pomoci pohádky?

Co je to vysoká citlivost?

V angličtině se používá termín The Highly Sensitive persons. Jedná se o vrozenou vlastnost velmi citlivé nervové soustavy, tedy způsob vyhodnocování přicházejících podnětů. Jak už jsem zmínila výše, může vysoká citlivost i pěkně potrápit. Tito lidé mají mnohem silnější prožívání, vnímají intenzivněji a tím u nich dochází k častějšímu přetížení.

Můžou jim vadit silné pachy, světlo, hluk, zmatek, velké davy, dokonce mnohem více prožívají i filmy a umění, nebo mají silnější reakce na kofein. Z vnějšího pohledu mohou být nepochopení a označovaní za citlivky, nebo být tlačení do situací, které jim nejsou vůbec příjemné. Ze své pedagogické praxe, osobního života, i zkušenosti s mými dětmi vím, že velmi důležité je už jen zjistit, že se vás to týká. Potom se můžeme na situace a na svět koukat jiným filtrem, být se sebou v pohodě a ustát si, že máme trochu jiné potřeby než ostatní.

Jak ovlivňuje dětství?

Aby děti nezažívaly diskomfort a nepřipadaly si, že nejsou v pořádku, je dobré začít s vysokou citlivostí pracovat co nejdříve, a to jak doma, tak ve spolupráci s pedagogy. Hypersenzitivní děti všechno hodně prožívají a mají křehkou sebehodnotu. Při komunikaci s nimi není dobré používat silnější kritiku, protože vnímají i jemné nuance.

Mají velkou potřebu klidu a bezpečí, potřebují cítit důvěru. Svět je pro ně velmi intenzivní a chaotický, snadněji než dospělí se přetíží a vyčerpají okolními vjemy, kdy jim pomůže se stáhnout do klidu. Jsou plaché a obezřetné, mají přirozený sklon ke spravedlnosti, empatii s lidmi i zvířaty a silně vyvinutou kreativitu. Chtějí věci chápat, dělat dobro, objevit smysl. Vysoká citlivost se může projevovat vícero způsoby, některé děti jsou více emocionální, jiné citlivé na své tělo, změny a biorytmus, další jsou zatížené spíše sociálně, nebo spirituálně.

Co potřebují vysoce citlivé děti ve výchově?

Pokud o hypersenzitivitě nevíme a nepracujeme s ní, dítě může často plakat, mít záchvaty hněvu, prožívat strach, nebo odmítat jídlo. Tyto projevy nejsou vzdor, nebo snaha o získání výhod či pozornosti, ale vyústění narůstajícího napětí, které nebylo zohledněno včas a takto systém citlivých dětí začne zkrátka stávkovat. Mimo jiné může například i zcela přestat mluvit a spolupracovat.

Citlivé děti se mohou děsit hlučných ran (např. ohňostroje), snadno se stresují a jsou frustrovaní, nesnáší když je něco tlačí a škrábe, nesnesou nepohodlné oblečení a cedulky, bojí se selhání a změn, dokonce se jejich projevy mohou zaměňovat za poruchy autistického spektra.

Důležité je s dětmi pracovat na sebepoznávání, schopnosti si všímat, co se s nimi děje, naučit je jednoduché způsoby, jak si ulevit a jak chápat a ventilovat vlastní emoce.

• Velmi doporučuji základy jógy pro děti, zejména dechové techniky a relaxační hudbu, nebo pohádky, či aromaterapii.

• Také knížky o emocích, díky kterým si děti své vnitřní procesy lépe představí a naučí se je vyhodnocovat, přijímat a zvládat.

• Každý den by mělo mít dítě dostatek klidu, pohybu a fyzického kontaktu.

• Mohou také pomoci kompenzační pomůcky.

• Pokud se děti nechtějí moc družit a neoceňují návštěvy a výlety, neměli bychom je do toho nutit.

• Nestavíme se k dítěti přehnaně ochranářsky, ale zajišťujeme jeho komfort a volíme pomalejší a klidnější tempo v situacích, které pro ně nejsou jednoduché.

• Učíme dítě si vytyčovat a hájit vlastní hranice.

Vysoká citlivost a vzdělávání

Při vzdělávání potřebují citlivé děti osobní a laskavý přístup, který bude respektovat jejich tempo a naladění. Jakékoliv tlaky a nucení se u nich setkají s osobitým odporem. Tyto děti potřebují vidět smysl v tom, co dělají a cítit skutečný zájem o činnosti, které jsou jim předkládány. Jinak hrozí vnitřní odmítnutí vzdělávacího systému jako celku, neboli úplná a těžko měnitelná nechuť ke školnímu vzdělávání.

Vysoce citlivé děti jsou často velmi inteligentní, což ale neznamená, že bychom po nich měli chtít elitní výsledky. Naopak prohlášení jako “je chytrý, ale líný”, nebo “on by mohl mít samé jedničky, pokud by chtěl”, jsou pro ně zraňující a vyvolávají pocit nepochopení.

Jak můžou dětem s vysokou citlivostí pomoci pohádky?

Pohádky podporují pocit bezpečí a rozvíjí vztah s dospělým. Mají prokazatelně na děti relaxační účinek, posilují vnímání spravedlnosti a dobra. Vzhledem k tomu, že postavy jsou jasně vyprofilované, děti asi do nich snadno naprojektují své emoce a prožitky, což pomáhá jejich procesu sebepoznávání a duševní hygieny.

Pohádky navíc nepůsobí jen na vědomé a námi chápané úrovni, ale podporují i procesy v podvědomí a napomáhají zdravému vývoji. Pro děti s velkou potřebou klidu, morálních hodnot, porozumění světu, ale i s náchylností k emocionálnímu a podnětovému přetížení je pohádka ideální podpůrný prostředek a měli bychom k nim sahat co nejčastěji.

Nevynechávejme ani klasiku, protože setkání se zlem a negativními jevy v pohádkách je pro děti tím nejlaskavějším seznámení, sociálním tréninkem, díky kterému jsou na reálné problémy mnohem lépe připraveni.

Naučte se dětem pohádky tvořit

Skvělé je umět s příběhy kreativně pracovat a dětem vymýšlet jejich vlastní pohádky, kde můžete pracovat se situacemi, které si děti užily a podpořily je, nebo naopak s těmi, které jsou pro ně zátěžové. Děti mají rády i svoje pohádky na spaní, které často chtějí opakovat pořád dokola. S postupem věku mohou i na vytváření děje spolupracovat.

Jak ale na to, aby děj dával smysl a pohádka byla opravdu hezká a zajímavá? Přidejte se na online workshop se spisovatelkou a pedagožkou Ludmilou Bakonyi Selingerovou, autorkou 6 vydaných a 3 připravovaných knih pro děti.

Na co se na workshopu zaměříme?

• Povím vám pár zajímavostí o pohádkách, našem vnímání a dětském vývoji, které vám pomohou lépe přemýšlet o tvorbě pro děti.

• Řekneme si základní stavební kameny funkčního příběhu.

• Podíváme se na náš vztah k přírodě a jak ho můžeme příběhem zachytit a posílit.

• Jak předat důležité hodnoty dětem hravě a nenásilně.

• Jak posílit děti v jejich emočním a sociálním rozvoji tak, aby sami sebe viděli jako aktivního tvůrce, který má vliv na své okolí.

• Koukneme se na vychytávky, které vám můžou proces psaní značně usnadnit.

Náplní workshopu budou krátké informační bloky, vlastní tvorba, diskuze i prostor na dotazy. Podpořte před létem svojí tvořivost, uděláte dětem velkou radost a zpříjemníte jim prázdniny.